Jste tu poprvé? Staňte se členem naší Asociace, zaregistrujte se a získejte výhody
V posledních desetiletích se k nám rozšířila řada svátků, které jsme dřív neznali. Vedle oblíbených svátků sv. Valentýna a Dne matek je to i méně známý Den sekretářek, který se poprvé slavil v polovině 20. století ve Spojených státech. V Evropě je stále populárnější.
V tomto dni se sekretářkám, administrativním a výkonným asistentkám, recepčním, office manažerkám i dalším pracovníkům v administrativě děkuje za jejich práci. Nadřízení dávají svým asistentkám květiny a drobné dárky. Den sekretářek se slaví ve středu posledního celého dubnového týdne. Letos připadá na 22. dubna.
V Nizozemí, kde je Den sekretářek velice populární, dostávají asistentky a recepční od svých nadřízených obvykle květiny. Tamní florista Jaap Wisse k tomu říká: "Vhodné jsou všechny druhy květin ve všech barvách. Ideální je květina v oblíbené barvě obdarovávané ženy, nebo třeba kytice ve firemních barvách společnosti, kde žena pracuje. Jen rudá růže se pro tento účel moc často nepoužívá, a to kvůli jejímu symbolickému významu. Květiny většinou dávají muži a ti nechtějí rudou růží vzbuzovat mylný dojem." Dodává, že v tento den nesmíme rozhodně zapomínat ani na hrnkové rostliny: "Jsou nejen potěšením pro oči, ale také zvyšují kvalitu pracovního prostředí tím, že zvlhčují vzduch a pohlcují škodlivé látky, což je při dlouhých hodinách práce v klimatizovaných prostorách kancelářských budov velmi důležité."
Den sekretářek se poprvé slavil ve Spojených státech v roce 1952. Cílem bylo ocenit práci administrativních pracovníků a získat další zájemce o práci v tomto oboru. Od roku 2000 nese Den sekretářek oficiální název Den administrativních pracovníků. Je to proto, aby byla oceněna práce všech pracovníků na rozmanitých pozicích, které se skrývají pod všeobecným pojmem administrativa.
Vyplynulo to alespoň ze soutěže, kterou vyhrál jediný zástupce mužského rodu mezi jinak ženskými účastnicemi finále. Dvaatřicetiletý Marc-Oliver Schlichtmann s vysokoškolským diplomem z cizích jazyků se v soutěži prosadil proti desítce žen. Oznámil to pořadatel soutěže, jistá firma vyrábějící kancelářské potřeby v Hamburku.
Podle názoru poroty zazářil vítěz především v kategorii bleskového překladu, kdy měl zapisovat v angličtině text, který mu byl diktován v němčině. Mezi dalšími soutěžními obory byl úkol čelit co nejdiplomatičtěji rozzuřenému nadřízenému a dokázat zvrátit jeho názory na spornou věc.
V Německu jsou ve funkcích sekretáře, nebo jak se nyní moderně říká "office manažera", zaměstnána jen dvě procenta mužů, 98 procent tvoří ženy. Vítěz soutěže s tím má své zkušenosti: pravidelně dostává poštu nadepsanou "Paní Schlichtmannová" (Frau Schlichtmann), protože němčina nepřechyluje a z příjmení proto nijak nevyplývá pohlaví adresáta. Očekávat v této funkci ženu je navíc obvyklé.